Nakladatelství: Bärenreiter Praha
Edice: Documenta mus. II/59
Druh publikace: faksimile
Obsazení: orchestr /symfonický/
Rozsah/Formát: 64, XXI str. - 39,0 x 28,5 cm
Vazba: Šitá vazba kombinovaná - tvrdé desky, kožený hřet (V7)
Hmotnost: 1199 g
BÄRENREITER FACSIMILE
Documenta musicologica II/59
limitovaná edice k 200. výročí narození Bedřicha Smetany
- autograf kompletní partitury Vltavy publikován vůbec poprvé
- faksimile rukopisu v původní velikosti (25 x 33 cm) a exkluzivním knižním provedení (ruční vazba v kůži, zlatá ražba)
- 64 stran faksimile doplněno o 24 stran zasvěceného komentáře (č/a/n) smetanovských odborníků Hugha Macdonalda a Olgy Mojžíšové
autograf uložen ve sbírkách Národního muzea – Muzea Bedřicha Smetany (inv. č. S 217/1250)
Vltava, druhá část šestidílného cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany (1824–1884), patří celosvětově k nejpopulárnějším skladbám české klasické hudby. Smetana ji zkomponoval ve stavu úplné hluchoty za pouhých 19 dní s datem dokončení 8. prosince 1874. A je téměř jisté, že skladbu psal načisto přímo do partitury. Měl zcela jasnou představu, jak by měla Vltava znít a každému detailu notového zápisu přikládal velkou váhu. A přitom mu až úzkostlivě záleželo na tom, aby byl notový záznam bez chyb a aby byla jeho interpretace jednoznačná. Autografní partitura Vltavy představuje fascinující svědectví o skladatelově výjimečné hudební představivosti.
Nyní máte možnost si tento unikátní rukopis prohlédnout a listovat v něm. Autograf kompletní orchestrální partitury Vltavy je publikován vůbec poprvé, a to v původní velikosti a exkluzivním knižním provedení. Tato výjimečná publikace vychází k 200. výročí Smetanova narození a je poctou dílu, které je celosvětově vnímáno jako ikona české hudby a jako hudební symbol české národní identity.
Faksimile autografu Vltavy je neocenitelným zdrojem poznání pro badatele a dirigenty, ale také sběratelským kouskem pro milovníky historických rukopisů a krásných knih.
Podrobnější informace o autografu Vltavy najdete ZDE.
Autograf Vltavy, ale i ostatních částí Mé vlasti, posloužil také jako hlavní pramen pro naše nejnovější urtextové vydání, které editorsky připravil Hugh Macdonald.
