EAN: 9790260109582
Nakladatelství: Bärenreiter Praha
Edice: BMCE II/2/7
Druh publikace: partitura
Obsazení: orchestr /symfonický/
H 352 - Flauto piccolo, Flauto I-III, Oboe I-III, Clarinetto I-III, Fagotto I-III; Corni I-IV, Tromba I-III, Trombone I-III, Tuba;
Timpani, Xilofono, Batteria (Tam-tam, Triangolo, Tamburo piccolo, Tamburo piccolo senza corda, Piatti, Gran Cassa); Arpa; Archi
Duragta 18'30''
H 367 - Flauto I-III (Flauto III anche Flauto piccolo), Oboe I-III, Clarinetto I-III, Fagotto I-III, Contrafagotto; Corno i-IV, Tromba I-III, Trombone I-III, Tuba;
Timpani, Xilofono, Batteria (Tam-tam, Triangolo, Tamburo piccolo, Tamburo basco, Tamburo rullante, Tamburo militare I, II, Piatti, Gran Cassa; Arpa; Archi
Duragta 21'
Jazyk publikace: eng./cz.
Rozsah/Formát: XXXVI, 263 S. - 33,3 x 26,3 cm
Vazba: Šitá vazba v tvrdých deskách - celoplátěná (V8)
Hmotnost: 1631 g
The Bohuslav Martinů Complete Edition II/2/7 (BMCE)
editoři Janina Müller a Arne Stollberg
- jedenáctý svazek Souborného vydání díla Bohuslava Martinů
- předmluva (a/č) editorů přinášející nové poznatky o genezi obou skladeb
- kritická zpráva (a/č) editorů
Fresky Piera della Francesca a Paraboly patří k vrcholům pozdní neoimpresionistické orchestrální tvorby Bohuslava Martinů vyznačující se kaleidoskopickým fantazijním stylem. Své mimohudební inspirace (výtvarné, resp. literární) transformuje Martinů do zákonitostí hudebních forem, které jsou otevřeny asociacím od navození atmosféry až po filozofické úvahy o podstatě lidské existence.
Fresky složil Martinů na jaře roku 1955 a koncipoval je podle cyklu renesančních fresek Piera della Francesca v bazilice svatého Františka z Assisi v italském Arezzu. Premiéru na Salcburském festivalu 26. srpna 1956 dirigoval s Vídeňskými filharmoniky Rafael Kubelík, jemuž je dílo věnováno. V červenci roku 1957 zkomponoval Martinů první dvě věty Parabol a ke skladbě se vrátil po odmlce až na začátku roku 1958 (poslední, třetí větu dokončil 8. února). Paraboly premiéroval v Bostonu Charles Munch 13. února 1959 s Bostonským symfonickým orchestrem.
Motta prvních dvou vět Parabol odkazují na filozofický esej Citadela Antoina de Saint-Exupéryho. Motto pro třetí větu vytvořil Martinů jako volnou montáž citátů ze hry Georgese Neveuxe Putování Théseovo, která se stala poté také předlohou jeho opery Ariadna (1958). Souvislost mezi motty a hudbou Parabol je sice přinejmenším volná a v případě třetí věty dokonce spíše náhodná, to by však nemělo zastínit skutečnost, že tyto texty patří k Parabolám jako jejich nedílná součást.
Tento svazek souborného vydání vychází z důkladného vyhodnocení všech skladatelových autografů a jejich kopií i rozsáhlé skladatelovy korespondence, která je zdrojem řady nových poznatků o genezi obou skladeb. Editoři je zahrnuli do předmluvy obsahující také vyhodnocení textů mott z Parabol ve vztahu ke skladatelově pozdní tvorbě.
Les Fresques de Piero della Francesca, H 352
Martinů Bohuslav: I Amndante poco moderato
Martinů Bohuslav: II Adagio
Martinů Bohuslav: III Poco allegro
The Parables, H 367
Martinů Bohuslav: I The Parable of a Sculpture
Martinů Bohuslav: II The Parable of a Garden
Martinů Bohuslav: III The Parable of a Labyrinth
