Nakladatelství:
Bärenreiter Praha s.r.o.
Edice: Bärenreiter Urtext
Druh publikace: studijní partitura
Obsazení: smyčcové kvarteto
2 housle, viola, violoncello
Jazyk publikace: cz./eng./ger.
Rozsah/Formát: XIII, 57 str. - 22,5 x 16,5 cm
Vazba: Šitá vazba v měkkých deskách (V4)
Hmotnost: 161 g
BÄRENREITER URTEXT
editor Hartmut Schick
- další z vrcholných Dvořákových smyčcových kvartetů v nové urtextové edici
- trojjazyčná předmluva (n/č/a) a kritická zpráva (a) od editora
- faksimile 12 zavržených taktů Houslové sonáty op. 57, které Dvořák rozvinul ve druhé větě kvartetu
Svůj ambiciózní Smyčcový kvartet C dur op. 61 napsal Dvořák na podzim roku 1881 na objednávku Josefa Hellmesbergera st., koncertního mistra Vídeňských filharmoniků a primária Hellmesbergerova kvarteta. Ten však označil dílo za „slabé“ a nikdy je veřejně neprovedl – premiéry se ujalo Joachimovo kvarteto v Berlíně o rok později.
Dvořák však považoval svůj kvartet za „největší a také nejdokonalejší“ ze svých dosavadních komorních skladeb. O tom, že se v něm pokoušel zbavit klišé naivního autora slovanských melodií a vědomě se přihlásit k vídeňské tradici, svědčí kromě propracované textury i názvuky na Schubertův Kvintet C dur a Brahmsův Sextet G dur.
Hlavním pramenem bylo pro editora Hartmuta Schicka, mj. autora publikace Studien zu Dvořáks Streichquartetten, Simrockovo první vydání partitury, dalšími prameny pak autografní partitura a první tištěná vydání partů i čtyřruční klavírní úprava díla. Toto vydání obsahuje faksimili dvanácti zavržených taktů Houslové sonáty op. 57, které Dvořák rozvinul ve druhé větě Smyčcového kvartetu C dur.
Obsah:
I Allegro
II Poco adagio e molto cantabile
III Scherzo. Allegro vivo
IV Finale. Vivace
